Bezpečná

Používají se především v objektech, ve kterých v důsledku rozbití skla hrozí zranění osob.
Bezpečná skla se používají nejčastěji na veřejných místech (úřady, školy, nemocnice, obchodní galerie), jako prevence tragických nehod. Do bezpečného skla řadíme lepené sklo (VSG), tvrzené sklo nebo sklo vyztužené ocelovým drátem.
Bezpečné sklo definuje norma ČS EN 12600:2004 „Sklo ve stavebnictví. Kyvadlová zkouška. Metoda zkoušení nárazem a klasifikace pro ploché sklo“. Je v ní popsána metoda zkoušky skleněné tabule kyvadlem za účelem klasifikace skla do jedné ze tří hlavních tříd, podle charakteru lomu po nárazu zkušebního tělesa:

• Třída A – Způsob lomu typický pro základní sklo. Vznik četných prasklin s ostrými hranami, některé mohou být velké.
• Typ B – Způsob lomu typický pro vrstvené sklo. Vznik četných prasklin, ale úlomky drží pohromadě a neoddělují se.
• Typ B – Způsob lomu typický pro tvrzené sklo. Materiál se rozpadne na malé úlomky, které neohrozí zdraví.

Norma definuje také tři třídy s ohledem na bezpečnost:

• třída 3 (pád zkušebního tělesa z výšky 190 mm) – odpovídající v případě silného tlačení dospělou osobou nebo nárazu běžícího dítěte do skleněné výplně;
• třída 2 (pád zkušebního tělesa z výšky 450 mm) – sklo v této třídě je odolné proti nárazu dospělou osobou, nemusí však odolat nárazu běžící dospělé osoby;
• třída 1 (pád zkušebního tělesa z výšky 1200 mm) – pro kritické využití.